† 02. 03. 2010 | kód autora:
Srv
Obejmi ho.
Jeden ze způsobů jak se zbavovat negativního:
Něco s vámi cloumá? je to vztek, lítost, smutek.... ? Hledejte ve svých emocích odpověď..... Našli jste svojí emoci. Tak a teďzavřete oči a představte si svého otce, obejměte ho..... Co cítíte? dejme jméno emoci kterou právě cítíte. na př...bolest, lítost, strach.......? Otevřete oči a řekněte třikrát a nahlas: přeměňuji - příklad - lítost na lásku, přeměňuji lítost na lásku, přeměnuji lítost na lásku. Pak opět zavřete oči a znovu obejměte otce. Co cítíte teď? vnímejte pečlivě svoje emoce které cítíte nyní.
Pokud cítíte v objetí s otcem radost, lásku.......hledejte u dalších osob: matka, partner, kamarádka.......
† 02. 03. 2010 | kód autora:
Srv
Bylo, nebylo......spíš něco mezi. Někdy bylo a někdy to vypadalo jako sen.
Potkala jsem ho.
Byl velký až ohromný, široká ramena, plná dlouhých, hustých, vlnitých vlasů, oči hlubiny hluboké, někam až na dno nebezpečné, skalnaté rokle, ruce tvarohovité s hrubými chloupky, úsměv s nadáním ke zkaženosti, silný jak silnice.
Znala jsem ho, často jsem ho viděla ve snech. Tehdy měl laskavější podobu, vypadal jako můj ochránce. Teď, ve tmě a v černém dlouhém plášti se zdál být nebezpečným.
Přišel, přesto že jsem ho nezvala, stál přede mnou a za ním šumělo moře.
Hořely mi i palce u nohou a tělem mi tryskem proletělo zvíře a vyrazilo temenem a vlasy se vztyčily jak svatozář.
Byla jsem paf. Ale úplně.
Bála jsem se, ale vypadala jsem netečně. Ruce nacpané v kapsách, drtily palce, jakoby mohly udržet třas který jsem cítila v celém těle, v hlavě jsem slyšela cvakot zubů.
Netoužila jsem po něm nijak šíleně. Ale čekala jsem až se objeví, vlastně jsem si myslela, že je mi to úplně jedno, že on mně nijak nezajímá. Takový drzý chlap! A obojí souhlasí, drzý i chlap. Drzý jak jen chlap umí být a taky děsně chlap, zdálo se mi že je chlapem až do kostí, do pracek, které se mi vůbec nelíbily, dokonce jeho ruce ve mně vzbuzovaly odpor. Ale bylo to jak magnet. Co budu dělat?
uf buf buch bác
A tak jsem šla na procházku se svým psem.
† 02. 03. 2010 | kód autora:
SrvJedno oko Slunce, druhé oko Luna.
Dnes je docela obyčejný den, Slunce v Beranu. Nejdřív svítilo sluníčko a vypadalo to, že nás jaro převálcuje, ale odpoledne mraky přikryly slunce i oblohu, na západě černo, takže voda nás nemine. Jsem po chřipce, už bych chtěla ven, ale ještě se občas celá zaleju potem a tak až zítra. Mám v sobě chuť něco vymyslet, něco úžasnýho, ale asi jsem líná, nebo bez nápadu. A tak tu sedím a vnímám jak emoce mi prolejzají tělem, mýma kolenama a stehnama a cpou se do břicha a hrudí nahoru až do hlavy. Jo, víš že máme jedno oko sluneční a jedno lunární? No ano, to vychází z předpokladu, že pravá polovina těla je jangová, tedy sluneční, s mužskou energií a s okem Slunce a levá polovina těla je jinová, lunární, s ženskou energií a s okem Luny. Tedy pravé oko je Slunce a levé Luna. A oči jsou oj Velkého Vozu, táhnou celé tělo. Očima proniká světlo z Universa do každé naší buňky. Tak si to užij, jjjóóóó, Marja
† 02. 03. 2010 | kód autora:
SrvÚplněk. To stojí na nebi Slunce a Luna přímo proti sobě, v astrologii se toto postavení nazývá opozicí. Každý úplněk je náročný, speciálně pro ty, kteří se za úplňku narodili. Úplněk 30.7.07 v 04,07 hod je ve Vodnáři a Vodnář je přátelský, originální, nezávislý a vládne mu planeta Uran. Je to vzdušné znamení a v našem těle vládne lýtkám, žílám, kotníkům.
Nejsem Vodnář, přesto mi dělá radost být nezávislou.
Včera jsme seděli na zahradě čtyři: my dvě a oni dva. Už se moc dlouho bavili o válce a o politice a politicích, o teroristech, hladu v Africe.....a tímhle směrem. Nudila jsem se. Vím, že s tímhle nic neudělám a jen o tom mluvit kolem dokola mě už fakt nebavilo.
To je přece logický, to museli Američani udělat, nechápu proč teď mají pocit, že se nám musí pořád omlouvat, říkal Petr.
Jo, je to možný, ale mě to nebaví, řekla jsem, a ještě chvíli tohle budu poslouchat a vosypu se pupínkama.
Ale to jsou důležitý věci, věci zásadní, a důležitý pro nás pro všechny, rozčílil se až mu naskočila žíla na čele.
A co teď cítíš? ptám se
A co mám cítit?
Vypadáš naštvaně.
No to jsem.
No a co tedy cítíš, kde máš tu svojí naštvanost, myslím, kde jí cítíš v těle?
Nevím a proč se mně ptáš na takový blbosti?
No vidíš, tady vyslovuješ svoje, jak říkáš, zásadní názory a pak je pro tebe problém se zorientovat ve vlastním těle. Řešíme celý svět a nakonec zjistíme, že nejsme schopni identifikovat co se děje v nás samotných. Byli překvapeni a myslím, že můj vpád jiným směrem nebyl nijak sympatický, ale přesto, že je mám všechny ráda, chci být nezávislá a tak jsem řekla co jsem právě cítila.
Hojsa, hejsa
Marja
† 02. 03. 2010 | kód autora:
Srv Je čtvrtek a ve čtvrtek vládne Jupiter, naše nejšťastnější planeta. Černá Luna stojí v sextilu k Venuši až do konce září a to znamená že naše sexualita, cit pro lásku, umění, všechno hezké, je celou dobu výhodně propojeno s tajemným uvnitř nás.
Naše nevědomí, náš stín a taky naše Černá Luna nazývaná Lilit - to je velký reservoár energie kterou je fajn správně zpracovat. Jak stín objevit, jak objevit tajemné, co je v každém z nás? Když nás něco naštve, někdo nás rozhodí, vytočí.....asi se rozbrečím, cítíme vztek, emoce rostou, uf, ááááá, exploduju....teď! Tak jsme právě našlápli to důležité místo. Tam to je. Naše ego se brání a my se stydíme za takovýhle emoce. Ale to je blbost, právě tady sídlí naše velká síla.
A Černá Luna, živočišnost v každém z nás? Podívejme se nezaujatě na naše sexuální projevy. V temném koutě Lilit se krčí problémy jako sexuální dysfunkce, znásilnění, zneužívání, strach z AIDS, z pohlavních chorob..... A tady je možné objevit touhu po hlubším spojení, po lásce, po intimnosti. Někdo cítí intimitu s druhým jen když je zamilovaný nebo při milování, skutečnost je ale taková, že všichni toužíme po trvalé intimitě, po navázání intimity s druhým, s partnerem, s ostatními. Naslouchejme svému nitru, budeme se divit.
Jedna nula vedla a potom ho svedla.
lalala
† 02. 03. 2010 | kód autora:
SrvDnes je Merkur ještě stále před Sluncem a to je o tom, že budeme nejprve myslet a pak konat. To je příjemná varianta. Je krásně a jdu na kolo.
Jsem pohybově docela nadaná, někdy to tak nevypadá, ale jo, jsem. Dostala jsem kolo, normální, spíš obyčejný kolo, jet po silnici, s nosičem na košík a tak. Párkrát už jsem na něm jela, má rám dole a tak se dá seskočit bez toho, že mi tyč způsobí podlitiny v rozkroku. Vyrazila jsem před obědem s pocitem, že se pak budu moct normálně najíst. Jedu údolím mezi loukama, dlouuuuhou alejí jeřebin, jasanů a olší a jsem nadšená. Koukám kolem sebe, sleduji práci svalů, nohou, břicha, dech. A po pár kilometrech mně zastavila žízeň. Opřela jsem kolo o strom, vytahuju Mattoni, koukám do vody potoka a za něj, jak se pasou ovce..... nikde nikdo. Najednou kolo spadlo to trávy, jen tak, lehce, žádné velké bum. Dopila jsem vodu až do dna, zvedla kolo, pojedu dál. Najednou koukám, že má přední kolo nahoře na blatníku nějaký drát, hu, nevyrval se drát? ne, je to dobrý, drát je tam přivařen, tedy je na svém místě. To je ale divný, že jsem si nikdy nevšimla, že je vpředu drát, říkám si. Nasedám na kolo, šlap, šlap... bum.... do prostřed silnice. Co se děje, proč padám? Prohlížím kolo, no nnnéééééééé, já mám přední kolo celé otočené zadkem kupředu, ten drát na blatníku má být vzadu!?! no teda! i otočená řídítka ? Tak to je hustý. Rovnám řídítka, vypadá to jakože ok. Nasedám na kolo, šlap, šlap a už jsem zase dole. Prohlížím všechny možný dráty, gumy, brzdy. Fůůůj, já mám vybočený sedlo o 45 stupňů. Nevěřícně zírám před sebe, to jsem až takováhle pitomka? Já snad půjdu pěšky. A začalo pršet. Řídítka sice táhla k jedné straně, ale tu dálku se mi nechtělo jít pěšky, domů jsem dojela grogy. Merkur je stále ještě před Sluncem, nejdřív myslet a pak konat, ale to se mi dnes opravdu nezdařilo.
ach jó
Marja
† 02. 03. 2010 | kód autora:
SrvLuna na obloze není vidět a to je dost smutný nebe. Novoluní, nejvyšší detoxikační pohotovost těla. Půst je vítán. Následuje přibývání měsíce znovu až do úplňku, no a my úspěšně polykáme vitaminy...protože když měsíc přibývá naše tělo s radostí vše přijímá. Vše, a proto pozor taky na váhu.
S Lunou, zvlášť na jaře, je krásně. Náš svět je plný fantazie, snů, přání, sníme o lásce, o cestách, možná se chystáme i někam hodně daleko.....Můžeme být ale i jarně citliví až přecitlivělí, zranitelní, nálady kolísají, návaly adrenalinu a nudy se mohou rychle střídat. Nenechme se vylekat, není to hned na antidepresiva, je to jen jarní sinusoida. Jednou jsme dole, jednou nahoře, jak říká W+V.
Hay ,hay
† 02. 03. 2010 | kód autora:
SrvJsme těsně po úplňku, naše těla se touží očistit. A co mysl? Jó mysl, mysl taky. Slunce a Uran stojí stále ještě těsně vedle sebe a tohle spojení touží po originalitě. Tak hurá, po hlavě, žádné dlouhé zvažování.
Bojíš se vydat touhle cestou? být originální, vymyslet něco bláznivého, šokujícího a pak si za tím stát? nevěříš si? tohle že nedokážeš? a proč?
Asi jsem to už prošvihla, to nezvládnu, jsem na to už stará, ještě moc mladá, nejsem dost chytrá, neumím se pořádně vyjadřovat, nemám správný odhad na lidi, nemám na to čas, je to moc daleko, doma by se mi smáli....
Mám strach.
Jak se jmenuje tvůj strach?
Mám strach, že selžu, že to nedokážu.
A co jako nedokážeš?
Že nedokážu být svěží, plná energie, tak jak se to ode mne očekává.
A kdo to očekává?
Všichni. Mý kamarádi, moji známí,Petr a Marcela, ON i já.
A jak to chceš dál dělat?
Nevím, stanovila jsem si řád, který ale nedodržuju. Je to především: zaměřit se na cíl a denně na tom pracovat, na vzduch, cvičit, a hodně se smát. Hodně se smát?!?
Hola hou
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
